Spřátelení dobrodruzi je to tady, styloví dobrodruzi vyrazili opět do opery a tentokrát do brněnské Reduty na operní thriller Alice in bed, který vznikl na motivy Alenky v říši divů. Je to moderní opera nebo jak píší v programu, vokálně-instrumentální skladba pro šest hlasů, dětský hlas a tanečníka, měla světovou premiéru 7. května 2014 a dobrodruzi si zašli na reprízu 24. května 2014. Věděli jsme, že jdeme na velmi náročný kousek a proto se někteří vybavili ovocným povzbuzovacím nápojem, který obsahuje i něco málo alkoholu.
Opera vypráví příběh Alice, úspěšné designérce počítačových her, která je nejen umělecky, ale i osobnostně rozpolcenou bytostí. Jedna polovina jejího Já touží po úspěchu a penězích (není to náhodou většina našich managerů) a druhé Já se snaží nepropadat tlakům komerce a snaží se hledat inspiraci ve svém dětství a chce stvořit něco krásného bez ohledu na úspěch a výši konta. Inspiraci, symbol kreativity představuje postava malé Alenky, kterou ale hned na začátku díla uvede do umělého spánku Alice – druhé Já po slávě prahnoucí a udržuje ji ve spánku až do konce opery. Alice – první Já, se ji snaží probudit, aby mohla zapojit do tvorby her fantazii a vzpomínky ze svého dětství (především postavy z pohádkové knížky Alenka v říši divů, které jsou součástí nově vznikající hry). Čím déle tvoří Alice hru, tím více je unavená a stírá se více hranice mezi realitou a snem. Dobrodruzi, je to thriller, tak zde nebudu popisovat podrobně děj, potom byste z toho nic neměli, ale vrah je…
Přátelé už Předehra byla taková…, až jsme se lekli, takový rachot slyšeli pamětníci naposledy v druhé světové. Lokli jsme si ovocného povzbuzovacího nápoje a hrdě jsme čelili hlubokému hudebnímu zážitku. Na jeviště se k notebooku usadila hlavní představitelka tvůrčí „hodné“ Alice a začala pracovat na nové, jistě velmi stylové hře. Velmi jednoduchá scéna se skládala z dlouhého skleněného stolu, který zároveň sloužil i jako postel, ve které malou Alenku uspí. A na točně postavené tři velké otočné panely, které z jedné strany sloužily jako promítací plátno, na kterém běžel video záznam (velmi dobře zpracovaný Lukášem Medkem, v průběhu předehry jsme sledovali tvorbu počítačové hry a v průběh děje doplňovala videonahrávka celou scénu a zhmotňovali se před námi zajíčci, kocour Šklíba-ten byl nejkrásnější…). Z druhé strany panelů byla zrcadla, která odrážela realitu nebo vtahovala do snů?
A začal zpěv! Lokli jsme si ovocného povzbuzovacího nápoje. Holt moderní opera je moderní opera. Z umělců nám připadala nejstylovější Gabriela Vermelho, taková to je hlasová kaskadérka a ještě k tomu hrála na housle, má příjemný hlas a zároveň je výbornou herečkou (nejlepší z dámské části obsazení). Co napsat o ostatních, tak se nějak snažili něco zpívat nebo vykřikovat a prosím vás v angličtině, to byla tedy velká podpásovka. Vždyť to je česká opera? Dobrá byly tam titulky, ale oni se nám nějak rozmazávaly (ovocný povzbuzovací nápoj?). A taky tam zpíval kontratenor a to bylo hodně moc zajímavé, ten se nám líbil nejvíc, to bylo takové nestandardní… Někomu spadl program na zem, aha někdo tady usnul? To jsou tedy dobrodruzi, usnou na moderní opeře.
Já to přátelé zkrátím, ve své podstatě to bylo vizuálně zajímavé představení, po přečtení programu obsahově geniální, pěvecky takové víc než operní, to už byl chvílemi umělecký křik, zkrátka větší adrenalin na sobotní večer jsme zvolit nemohli. Pokud chcete být stylový, pak si na podzim zajděte v Brně na operu Alice in bed. Stupeň náročnosti je velmi, ale velmi hodně vysoký a je jen pro velmi otrlé adrenalinové dobrodruhy.
Žádné komentáře:
Okomentovat