úterý 13. září 2016

Skandinávská dobrodružství 2016 TOI TOI story


Čtení jen pro velmi otrlé dobrodruhy! Aneb co se nám na začátku naší cesty událo, v trochu podrobnějším popisu.


Rostock, St. Petrikirche
Jak jistě víte z deníku, v pozdních nočních hodinách, vlastně spíše velmi brzo ráno v neděli (24. 7. 2016) jsme navštívili Berlín. V 3:30 hod jsme přijeli do führerova štábu. Berlín nás uvítal těsně po velké after-párty, plný odpadků, rozbitých lahví, popelářů a popelek. Berlínské značení bylo velmi nepřehledné, Zuzana byla zmatená (spíš možná fakt naštvaná za ten Moritzburg), Náčelnice zpruzená.  Nakonec se nám přece jen podařilo najít Brandenburskou bránu a Říšský sněm. Byli jsme uchváceni velkolepou architekturou natolik, že jsme si museli odskočit přímo před sněm do keříků. A tímto okamžikem začali, nebojím se říct, naše až hrůzostrašné fekální zážitky.



Rostock, St. Petrikirche
Blíží se noční přejezd po Hitlerově dálnici směr Rostock a s tím souvisí první hororový zážitek, který pravděpodobně již navždy zasel do Libušky nedůvěru k záchodkům typu TOI TOI. Víte co, když jedete fakt dlouho, tak se prostě někdy stane, že si potřebujete jaksi ulevit. Naše nebohá Libuška, si potřebovala ulevit opravdu hodně a tak jsme zastavili na prvním odpočívadle, které se nám naskytlo. Již zdálky jsme viděli budku TOI TOI, ale také jsme zahlédli jakéhosi řidiče, který si ulevoval jaksi za TOI TOI. No tak je to chlap, alespoň je budka volná a Libuška mohla vystartovat. Po pár vteřinách se Libuška opět vrací, ale je jaksi jiná, má velmi zvláštní výraz v obličeji a nejenom výraz, měla i jinou barvu. Co se stalo? Co se skrývalo v budce TOI TOI? Libuška nám to vyprávěla, ale přátelé, to nemůžeme popsat. Kdybyste věděli, co číhalo na naši Libušku pod prkýnkem se smajlíkem. Co Libuška musela vidět na záchodě, který byl příliš často navštěvovaný a nepříliš často čištěný. Jaké měla Libuška pocity na toaletě, která nebyla splachovací. Kdybychom zde popsali, co nám Libuška vyprávěla, tak byste oněměli hrůzou. Jaké z toho plyne ponaučení? Vozte sebou plynovou masku.
Hrůzostrašné fekální zážitky pokračovali v Rostocku na pláži. Čtěte dál.
Do přístavního města Rostock přijíždíme v 7 hodin ráno.


Rostock
Po okružní jízdě jsme zaparkovali až na druhém parkovišti (na prvním to smrdělo mršinou) ve Warnemunde. Pláž se zdála být po ránu místem příjemného nedělního spočinutí. U pána v místním kiosku se nám podařilo zapůjčit 4 lehátka a slunečník (pravda to čtvrté lehátko bylo spíš sedátko) a rozhodli jsme se udělat si pěkný ničím nerušený den na pláži. Estetický masakr, který následoval, je zaznamenám Libuškou (zde se projevilo malířské nadání naší Libušky a po naskenování vám dodatečně zveřejníme hambaté kresby). Tato část záznamu nebude vhodná pro stydlivce a puritány, neboť kresby budou pro někoho možná až příliš naturisticky naturalistické, ale nepřeháníme tak to skutečně bylo!  Ona přehlídka nezahalených povislých prsou a ochablých reprodukčních orgánů byla šokující. Citlivé oko Políbené Múzou zůstalo nezprzněno jen díky její silné oční vadě. Díky Bohu, těžko říct, zda by ještě dokázalo z jejího pera vzejít něco půvabného.


Rostock, i zde byli pokémoni :-)
To nejpodstatnější, co jsme dlouhou dobu řešili, byla otázka, kam jít v prostoru pláže na záchod. (S pozdějšími zkušenostmi z pláží ve Švédsku je zjištěná skutečnost o to více alarmující a obyvatelé Rostocku a návštěvníci pláže by měli volat po nápravě.) Kromě moře, které bylo „jako křen“ se jako záchod tvářila budka (čítající celkem 2 záchody z toho 1 pisoár) umístěná u vchodu na pláž. Počet lidí na pláži - hlava na hlavě. Za půl eura si člověk mohl dopřát velmi peprný zážitek. Exkrementy sice nečekali přímo pod prkýnkem a nikdo se nemusel bát, že při dosednutí si na svém těle odnese více, než přinesl, neboť záchod byl splachovací, ale to co na člověka dýchlo při otevření dveří, bylo ranou usmrcující. Další variantou hodnou jedince, který pozbyl čich a zrak, byla dřevěná budka umístěná na velkém parkovišti před pláží, která nabízela záchod suchý, naposledy čištěný zřejmě při jeho výstavbě za času perestrojky. Po těchto zkušenostech jsme se jednomyslně shodli na tom, z tohoto místa co nejrychleji zmizet a najít si nějaký pěkný, čistý, civilizovaný kemp, kde společně povečeříme a přespíme. Toto rozhodnutí bylo umocněno zásahem policejní jednotky, která nás ostře upozornila na zákaz stolování, kempování a volného pohybu na travnatých plochách parkoviště.

 
To nejkrásnější z naší dobrodružné posádky.


Rostock, St. Petrikirche

Žádné komentáře:

Okomentovat